Ostrovní život - FVE

[pavel281185]

Nn, na střeše nespojovat. Každý jednotlivý string dotáhnout do "kombiboxu", kde budeš mít na každý jednotlivý string dvojitý pojistkový odpínač (musíš odpínat plus i mínus). Až jejich výstupy spojíš paralelně (+ přepěťovka), a až to spojené teprve do jističe, ideálně s nějakou spouští (napěťovou, podpěťovou), abys to mohl vypnout tlačítkem někde v/na baráku dálkově. Proto jsou pojistky na jmenovitý proud panelů, kdežto ten jistič už na dvounásobek.
Nevýhodné to možná na "proud" je, ale napětím do 120 V si ušetříš desítky tisíc Kč za řešení v rámci norem.

Aha, chápu, ale přijde mi to jako dost neekonomické řešení: z 12 vodičů bude 24, z 6 pojistkových odpínačů bude 12 atd. atd. atd., jen abych srazil napětí z nějakých 220V na cca 110V. Jako kdybych tam měl 600, 700, 800 V, tak neřeknu, ale tohle mi přijde trochu moc, ale rozhodně nerozporuji, že by to tak bylo správně dle norem. Díky za objasnění

[cipis]

Co je neekonomického? Se podívej, kolik stojí celoplechové žlaby, kolik stojí všechny ty srandy, co musíš nad těch 120 V mít. To za těch pár kaček za trochu kabeláže navíc a nějaké pojistkové odpínače navíc vůbec nestojí.

Hodnota 220 V ti spolehlivě ublíží, na rozdíl od 120 V. Ne nadarmo je tato hodnota takto stanovena.

[pavel281185]

U toho propojení se dokonce udává minimální délka, tj. to nesmí být co nejkratší, ale snad to bylo více než 1 metr. Ale jak píše kolega, dostudovat z victron helpu.

Zatím jsem nic k tomu nenašel, ale logicky (trochu i toho elektro vzdělání tam je) mi přijde, že jde o resistence vodičů do rozvaděče a to hlavně jejich rozdíl, protože pak každým kabelem poteče jiná hodnota proudu a s růstem zátěže bude rozdíl o to větší, což by mi dávalo smysl. Každopádně v mém případě bude vedení několik metrů (3 - 5 m) a určitě použiji stejně dlouhé kabely/vodiče.

[pavel281185]

Co je neekonomického? Se podívej, kolik stojí celoplechové žlaby, kolik stojí všechny ty srandy, co musíš nad těch 120 V mít. To za těch pár kaček za trochu kabeláže navíc a nějaké pojistkové odpínače navíc vůbec nestojí.
Hodnota 220 V ti spolehlivě ublíží, na rozdíl od 120 V. Ne nadarmo je tato hodnota takto stanovena.

Jo to asi jo, já jen, že už mám hotový prostupy a počítal jsem s určitým počtem vodičů a moc se mi nechce do konstrukce střechy zasahovat, celkově je to pro mě čára přes rozpočet.
Každopádně řešení co jsem popsal - spojit to na střeše by asi taky šlo ne? Napětí tam bude ok, počet vodičů zůstane, takže i prostupy jsou v poho, jen ty ztráty budou trošku vyšší.

[vanilka]

Druhý string mám postavený ze stejných panelů (24ks 410Wp) rozdělených do sekcí po 6-ti ks (6s1p) a až v regulátoru Smartsolar 250/100 zdvojených do 6s2p. Při horších světelných podmínkách dostaneš z 6s2p větší zisk než z 6s1p. Zapojení 3s by teoreticky mělo být bezpečnější, ale pro mě za neobhajitelně vyšší náklady. Navíc dotační HV FVE se běžně zapojují se stringy až 1000V, takže nějakých 240V nepovažuju za problém. Technická norma ať si říká co chce, je to jen doporučení. Připojovat k distribuční síti se nebudu a pojištění neřeším. Vždycky se usmívám, když koukám na YT videa solárních guru z USA / AU, kterým vše funguje, nikdo nehoří, ale kdyby na jejich instalaci vypustili českýho revizáka, trefil by ho šlak.
Při 6s zapojení si dej ale pozor, aby napětí nepřesáhlo maximální vstupní napětí regulátoru (tzn.250V u Smarsolar 250/xx), což by při zimním sluníčku dost dobře mohlo.

[cipis]

To se ti prodraží tím venkovním kombiboxem (plechový vodotěsný). A potřebuješ tam ten jistič se spouští, tj. nejlépe požární kabel k té spoušti, ať jsi schopen odpojit panely i na dálku. A nejlépe tam dát i přepěťovky I, ale to zase znamená dotáhnout patřičný žz.

Ty prostupy máš už zapaplané požárním tmelem či jinak "požárně" zajištěné?

Zase pokud jsou to jen a pouze dva stringy, tak ty nemusí být jištěné každý extra, jenže budeš třeba něco dělat a rozpojíš si to tam jak? Šroubovákem? Budeš odcvakávat MC4 konektory?

Tohle jsou ale věci, co měly být pořešené na začátku, ne když už máš něco hotové ... V prvním příspěvku jsi psal o rozkoukávání se, ne že máš už kritická místa hotová ... To se pak těžko něco radí.

[pavel281185]

To se ti prodraží tím venkovním kombiboxem (plechový vodotěsný). A potřebuješ tam ten jistič se spouští, tj. nejlépe požární kabel k té spoušti, ať jsi schopen odpojit panely i na dálku. A nejlépe tam dát i přepěťovky I, ale to zase znamená dotáhnout patřičný žz.

Ty prostupy máš už zapaplané požárním tmelem či jinak "požárně" zajištěné?

Zase pokud jsou to jen a pouze dva stringy, tak ty nemusí být jištěné každý extra, jenže budeš třeba něco dělat a rozpojíš si to tam jak? Šroubovákem? Budeš odcvakávat MC4 konektory?

Tohle jsou ale věci, co měly být pořešené na začátku, ne když už máš něco hotové ... V prvním příspěvku jsi psal o rozkoukávání se, ne že máš už kritická místa hotová ... To se pak těžko něco radí.

Paralelní spojení lze řešit MC4 konentory, jak píšeš a když budu potřebovat něco na tom dělat, tak shodím celý paralel. Myslím, že je to takto řešitelné.
Prostupu nejsou zapatlané, ale je tam vodotěsné podstřeší a celkově je konstrukce svojí skladbou trochu složitější, takže další úpravy jsou imho trochu naprd. Prostupy jsou hotové a v nejhorším případě lze upravit, každopádně díky za podněty.

[cipis]

Tak tu spojku na MC4 ani omylem ... Pokud to nechceš předělávat jak kolega i se střechou a podkrovím ...

To byl sarkasmus, ne návod. Jediné korektní rozpojení je přes odpínač.

[kodl69]

Taky bych řekl, nevymejšlej blbiny, a udělej to jak to má být. Ono je třeba taky dobrý mít možnost změřit jednotlivý stringy, třeba jestli dávají to co mají a i třeba izolační stav, i když to nikdo nenařizuje, ale kvůli vlastnímu klidu. Dělat prostupy a nevědět na co, mi přijde dost zvláštní.
A další elektrikářská poučka je, že když nachystáš kabelovou trasu na dvojnásobek plánovanejch kabelů, stejně bude malá, stejně to platí i s rozvaděčem.
když si vzpomenu, jak jsem kdysi dokázal nacpat celej RD včetně el. topení do 48 modulů, tak to dodnes nechápu. Tam neměli ani pavouci kde bydlet Ještě pozor na souběh kabelů od panelů před přepěťovkou s dalšími kabely. V podstatě by se na to mělo nahlížet jako na drát od hromosvodu...
P.S. ty lynx komponenty nejsou drahý, to je normální lichva, to by mělo být trestný. Když vezmu plechovou bednu z allegra, 5x poj. odpojovač na PN00 z aliexpresu a smartshunt (asi by neměl být vůbec potřeba) tak jsem na ceně jedné krabičky, co umí jenom držet pojistky a káble. Fakt strašlivý. Hlídání pojistek? proč? že vyapadla pojistka na DC spotřebu poznáš tak, že budeš mít doma tmu (i 20W klidová spotřeba multiplusu je v zimě v noci zbytečně moc)
že vypadla pojistka od MPPT poznáš, že není na Cerbu zobrazený, a u měniče je to ještě jednodušší. Tj neutrácej za blbiny, raděj dokup panely a baterky.
Pokud tomu nijak extra nehovíš, tak kup raděj baterky hotový, a takový, co se domluví s victronem, ušetříš si dost dalších problémů.

[bokser01]

Tak tu spojku na MC4 ani omylem ... Pokud to nechceš předělávat jak kolega i se střechou a podkrovím ...

To byl sarkasmus, ne návod. Jediné korektní rozpojení je přes odpínač.

Sám jsem je měl chvíli použité jako nouzovku, než mi přišli další kabely pro stringy a nikdy víc... To bylo dobré tak pro amorfy s proudem kolem 1,5A max. Sice udávají proud do 30A, jenže sám jsem při proudu okolo 17A naměřil oteplení na spojce až na 45°C
Pokud si nechce člověk zadělat na problém, tak jak píšeš každý string přes odpínač a pak až spojit.

[pibi]

Máš k tomu nějaké podklady? Navrhuji větší průřezy (co lze dát do měniče) kuli vzdálenosti AC rozvaděče od měniče.

Varování před předimenzováním AC vedení
Poznámka: Nepředimenzujte AC kabeláž. Použití extra silné kabeláže má negativní vedlejší účinky.

Technické pozadí: pro správně fungující paralelní systém by měl být střídavý proud rovnoměrně rozložen mezi paralelní jednotky. Odpor v kabeláži tomu pomáhá a je k tomu potřeba; k překonání malých rozdílů mezi jedním střídačem/nabíječem a druhým, například v AC kontaktu na AC vstupu. Když je odpor v kabeláži příliš nízký, mohou takové malé rozdíly v odporu proudové cesty v samotné jednotce vést k velkým relativním rozdílům. To má za následek špatné rozložení proudu.

Celý dokument:
https://www.victronenergy.com/live/ve.b ... se_systems

[pavel281185]

Máš k tomu nějaké podklady? Navrhuji větší průřezy (co lze dát do měniče) kuli vzdálenosti AC rozvaděče od měniče.

Varování před předimenzováním AC vedení
Poznámka: Nepředimenzujte AC kabeláž. Použití extra silné kabeláže má negativní vedlejší účinky.

Technické pozadí: pro správně fungující paralelní systém by měl být střídavý proud rovnoměrně rozložen mezi paralelní jednotky. Odpor v kabeláži tomu pomáhá a je k tomu potřeba; k překonání malých rozdílů mezi jedním střídačem/nabíječem a druhým, například v AC kontaktu na AC vstupu. Když je odpor v kabeláži příliš nízký, mohou takové malé rozdíly v odporu proudové cesty v samotné jednotce vést k velkým relativním rozdílům. To má za následek špatné rozložení proudu.

Celý dokument:
https://www.victronenergy.com/live/ve.b ... se_systems

Díky za odkaz a informace k tomuto bodu.

[emedium]

Pokud pojedeš přes zimu na generátor, tak by to chtělo zoptimalizovat spotřebu komponentů, napadá mě jet jako master třeba menším multiplusem 3000, který má i menší vlastní spotřebu. Zkus si napočítat, kolik wattů sežerou samotné komponenty za 24 hodin bez výroby. Jinak panely bude třeba dát kvůli slunci i kolmo na fasádu a mít možnost odhrnovat sníh z těch na střeše.

Topení bude kotlem do radiátorů ? Pro tepelko je ideální podlahovka a dohřev vody v bojleru tak do 50 C

[pavel281185]

Pokud pojedeš přes zimu na generátor, tak by to chtělo zoptimalizovat spotřebu komponentů, napadá mě jet jako master třeba menším multiplusem 3000, který má i menší vlastní spotřebu. Zkus si napočítat, kolik wattů sežerou samotné komponenty za 24 hodin bez výroby. Jinak panely bude třeba dát kvůli slunci i kolmo na fasádu a mít možnost odhrnovat sníh z těch na střeše.
Topení bude kotlem do radiátorů ? Pro tepelko je ideální podlahovka a dohřev vody v bojleru tak do 50 C

6 panelů bude na fasádě kolmo k zemi schované pod střechou, tak aby na ně cca 3 - 4 měsíce dopadalo světlo bez stínu ze střechy (více se nevejde, na léto je budu vypínat, nebude na ně svítit), mám 1 x 5kW a osobně si myslím, že pro své potřeby nebudu potřebovat víc, v nákresu jsou dva, ale zatím počítám s jedním. S odhrnováním sněhu počítám - na té straně, kde budou panely bude terasa zastřešená kovovou pochozí konstrukcí, tak vysokou, že žlab okapu budu mít +- lehce nad svým pasem (mám 186cm), takže to půjde.
Topení je navrženo krbovou vložkou 70% do vody, 30% do vzduchu a 1m³ akumulační nádoba (v zimně napájená krbovkami a v létě přebytky z FVE), v přízemí podlahovka a v podkroví vzduchem z krbovky s možností dodělat podlahovku. Tepelko jsem kdysi uvažoval, ale není to moc dobrý vzhledem k ostrovnímu provozu FVE, to prostě nevychází - nedá se to tím živit. Bojler je součástí akumulačky - na samostatný bojler není místo. Součástí bude i rekuperace (tam počítám, že to bude asi taky dost brát).
Je mi jasný, že když bude v lednu více dní pod mrakem, tak budu muset nahodit centrálu - počítám s tím, ale taky se tomu snažím přizpůsobit kapacitu baterií a spotřebu, takže jen LED osvětlení popřípadě inteligentní elektroinstalací (tam mě trochu vrtá hlavou spotřeba té samotné "inteligence", takže nad tím je ještě otazník) vypínat zbytné okruhy světel a zásuvek na noc atd. atd..
Díky za reakci.

[SJM1]

SJM1 - článek sám funguje jako dioda - pravda, ale nějak jsi nepochopil, proč jsou bypas diody přes části panelu, dnes u některejch přímo na jednotlivý články, při zastínění - najednou je ta "článková dioda" v závěrným směru a nějak je díky tomu mrtvej celej string.
Jestli má problém Aiko nebo jiná čína nevím. Stejně to bude z jedné fabriky. A už to tady někde šlo, panely, kde pod sklem u každýho článku je smd dioda, a ty diody byly pečený...

U panelu Aiko 2. generace typu ABC by nemělo dojít k odpojení celého stringu, ale pouze jednotlivých článků, pokud to chápu správně.
Tazatel ale uvedl, že má již panely koupené.

[eman]

U toho propojení se dokonce udává minimální délka, tj. to nesmí být co nejkratší, ale snad to bylo více než 1 metr. Ale jak píše kolega, dostudovat z victron helpu.

Já mám dva vedle sebe, takže propoj je cca 80cm a třetí je cca 2m. Mám je v paralelu a nevšiml jsem si žádného problému.

Nn, na střeše nespojovat. Každý jednotlivý string dotáhnout do "kombiboxu", kde budeš mít na každý jednotlivý string dvojitý pojistkový odpínač (musíš odpínat plus i mínus). Až jejich výstupy spojíš paralelně (+ přepěťovka), a až to spojené teprve do jističe, ideálně s nějakou spouští (napěťovou, podpěťovou), abys to mohl vypnout tlačítkem někde v/na baráku dálkově. Proto jsou pojistky na jmenovitý proud panelů, kdežto ten jistič už na dvounásobek.

Nevýhodné to možná na "proud" je, ale napětím do 120 V si ušetříš desítky tisíc Kč za řešení v rámci norem.

Proč musí být jištěné i mínus? Kurnik, já dal odpínače jenom na plus a mínusy jsou propojené na sběrnici.

[eman]

Topení je navrženo krbovou vložkou 70% do vody, 30% do vzduchu a 1m³ akumulační nádoba (v zimně napájená krbovkami a v létě přebytky z FVE), v přízemí podlahovka a v podkroví vzduchem z krbovky s možností dodělat podlahovku. Tepelko jsem kdysi uvažoval, ale není to moc dobrý vzhledem k ostrovnímu provozu FVE, to prostě nevychází - nedá se to tím živit. Bojler je součástí akumulačky - na samostatný bojler není místo. Součástí bude i rekuperace (tam počítám, že to bude asi taky dost brát).

Nevím jakou budete mít TZ domu, ale ten krb mi připadá jako těžký owerkill. My máme TZ 4kW a většinu zimy topí TČ 1,2kW výkonu. Když jsme ještě topili elektrokotlem, tak si to většinu zimy šolichal na 1kW, protože menší patronu nemá. Ten krb bude mít minimálku tak 5kW? To se upečete.

[emedium]

Myšlenka soběstačného domu je super, akorát to bude chtít mít hodně vychytávek na záchyt tepla na zimu. Zajímavá je třeba prosklená zeď, která dělá tepelný kolektor.

Pokud bude týden deka, tak i velké pole vyrobí celkem nic. FV systém bude mít taky stálý odběr, ikdyž nic nevyrobí, např. 100 W * 24 hodin bude třeba 2.4 kWh doplnit generátorem, ale spíš to bude víc. Tam vychází cena tuším kolem dvacky za kWh.

Je ale třeba minimálně zálohovat čerpadlo od krbovek/kotle

Krbovky mám jako sekundární topení ke kondenzačnímu kotli a má to pár docela otravných praktických nevýhod:

- Vratka musí mít aspoň 60 C takže se topí na spád s vysokou teplotou 80/60
- Musí se pravidelně přikládat a při otvírání dvířek to kouří ikdyž neznatelně, takže se musí co dva roky vymalovat a dost se toho jemného kouře i vydýchá
- V doneseném dřevě bývá různá havěť
- Výměník se docela blbě čistí a nevyčištěný ztrácí účinnost
- Rozvod teplého vzduchu potrubím není moc velká hitparáda, včetně zmiňovaného prachu
- V místnosti s krbem bývá přetopeno

Lepším řešením je kotel na dřevoplyn v technické, který se naláduje na plno, natopí kubík vody a ten se pak nechá cirkulovat v podlahovce, případně radiátorech.

Radiátory pod okny mají třeba zajímavou vlastnost, že zastavují padaní laviny studeného vzduchu z okna na zem.

Určitě bych dnes při podlahovce využil i tepelko nebo s ním aspoň počítal, jde použít i levné bazénové pro mezidobí, kdy je ještě zima, ale dost energie ze solaru. Nebude pak třeba chodit tolik přikládat.

[pavel281185]

Nevím jakou budete mít TZ domu, ale ten krb mi připadá jako těžký owerkill. My máme TZ 4kW a většinu zimy topí TČ 1,2kW výkonu. Když jsme ještě topili elektrokotlem, tak si to většinu zimy šolichal na 1kW, protože menší patronu nemá. Ten krb bude mít minimálku tak 5kW? To se upečete.

TZ domu bude někde kolem 6kW, krbová vložka má výkon 8kW, ale 6,2kW jde do vody, takže do vzduchu jde 1,8kW. Domek je postaveny z VPC, takže je tam hodně akumulační hmoty. Počítám s tím, že zatopím, vzduchem a sáláním se naakumuluje do hmoty stavby teplo a natopím akumulačku a pak už budu jen dotápět z akumulačky. Je mi jasné, že dobře uregulovat tuhle soustavu navíc s nestabilními solárními zisky nebude legrace a i proto bude vnější stínění roletami a uvažuji nad inteligentní elektroinstalací, aby to byl automat.

[cipis]

Já mám dva vedle sebe, takže propoj je cca 80cm a třetí je cca 2m. Mám je v paralelu a nevšiml jsem si žádného problému.

Victron to nedoporučuje, dávat různé délky atd. Někdo tu měl problém s tím, že nedodávaly všechny měniče stejně ...

Proč musí být jištěné i mínus? Kurnik, já dal odpínače jenom na plus a mínusy jsou propojené na sběrnici.

Protože musíš být schopen odpojit komplet to, co jde ze střechy. Nebo ty máš mínus pól uzemněný?

Ty pojistkové odpínače plní dvě funkce, a primární je kompletní odepnutí, ne jištění, v těchto případech. Pojistky tam máš stejně takové, že je jeden string nepřepálí, to by se povedlo, až když bys měl třeba takto propojené tři stringy, tak by teprve při poruše jednoho mohlo téct z těch dvou zbývajících tolik, aby to přepálilo pojistku toho porouchaného.

Nebo tam máš ještě před tím samostatné vypínače na přívodu, před těmi pojistkami?