Rozdílné napětí článků

[Dreambox]

Jak je vidět články nikdy nebudou na 100% srovnány.První článek má vždy nejméně a 16 článek nejvíce.Je to sice jen 1 desetina V.Takto se chovají jak při odběru tak při nabíjení.

[marko250]

Bes pump je to marný boj,u mě dnes nateklo 15.6kWh ,do teď odteklo 11kWh(mnoho praček a oslava u rodičů) a takto to vypadá u mých jinak hodně rozjetých baterek s pumpama teď.

[brumlaj]

Napětí ověřeno voltmetrem? Kdoví jak balancer pracuje......

[Dreambox]

Taky čekám až budou pumpy hotové.Jinak měření je přesné.Ověřeno certifikovaným voltmetrem.Jinak rozdíl je vždy patrnější po noci.Tam by pumpy určitě pomohly.

[brumlaj]

No chápu, že chceš řešit vyrovnání napětí při nabití. Pravděpodobně balancery nefungují tak jak by měly, nebo máš nízké cílové napětí, nebo je nedostatečný čas na kterém toto napětí působí. Otázka je kolik energie by jsi do těch článků ještě narval aby měly stejné napětí. No a při vybíjení se holt články chovaj jak jim bylo každému dáno do vínku při výrobě a způsobem použití. Zase jde o způsob užití baterie - Tvá celková kapacita v pohodě ustojí to, že jednotlivé články mají různé kapacity. Nejedeš do nuly. Balancovat v průběhu vybíjení (přelévat pumpou) - pokud budeš pumpovat nižším proudem než je celkový vybíjecí, pak to smysl možná má (ulehčíš článku s možná nižší reálnou kapacitou), ale pokud budeš mikrocyklovat za ustáleného ne plně nabitého stavu, pak jde dle mého o zbytečnou ztrátu energie v pumpě a zbytečné opotřebení článků mikrocykly. Zatím netušíme zda článkům mikrocykly malým proudem škodí více než ustálený stav nabití.....

Edit: je to sice darda za bipolární relé, ale uvažuji o přelévání pouze při nabíjení baterie:
1. při kapacitě nabití nad 70 procent vždy z důvodu konečného vybalancování, ale po nabití prvního článku konec nabíjení i přelévání. (případně pokračování v nabíjení a pálení energie na článku s nejvyšším napětím balancerem)
2. při kapacitě nabití pod 70 procent pouze pokud nabíjecí proud přesahuje proud přelévací (aby se články nabíjely různou rychlostí, ale nevybíjely)

[abrams]

Zdravím ,

souhlas s Brumlajem , udržovat vyrovnané napětí článku po celý rozsah provozního napětí není nutné . Osobně články balancuji jen při konečné fázi nabíjení na 3,45V pomocí topných paličů a vybíjím dokud kterýkoli článek neklesne na spodní limit 3,00V v tomto okamžiku bývá rozdíl mezi vybitým a nabitým článkem i 0,25V ( 3,00 vs. 3,25V) .

Elektronům zdar

[vlkazajac]

No a při vybíjení se holt články chovaj jak jim bylo každému dáno do vínku při výrobě a způsobem použití.

Toto je dosť dôležité. Myslím si, že každý článok je vlastne individuálny "živočích", ktorý žije svoj osobitý život. Ked pri nabíjaní podrobne sledujeme priebeh nabíjacieho prúdu a napätia, nemajú krivky zhodný priebeh v čase, kvantifikovateľný sklonom, resp. smernicou krivky. Po odpojení nabíjacieho napätia nastaveného na presnú a rovnakú hodnotu balancérom sa napätie článkov "usadí" na genetickú hodnotu ( v zmysle brumlajovej tézy ). Je teda otázka, či zdanlivo nenásilným nastavením všetkých článkov na štatisticky správnu hodnotu nedochádza vlastne k poškodzovaniu práve tých napäťovo slabších článkov prebíjaním. Že je to len o max. jednu desatinku, by som vôbec nepodcenoval.
Myslím teda, že nastavenie paušálnej hodnoty pre všetky články nie je správne.
Tento názor môžem oprieť len o vlastnú skúsenosť s balancovaním olovených článkov. Postupom času som slabším článkom "povolil" a nijako z tohto dôvodu nedegradovali.

[rottenkiwi]

Výrobca by mal článok naformátovať a odskúšať a dať človeku "DNA" každého článku, na to by existoval
soft, ktorý by spočítal, ktoré články mám dať dokopy a ktoré až tak celkom nie.

Lenže namiesto toho, výrobca robí všetky články rovnaké, že "100 Ah", 8 uOmov atď.
Ak by som mal dáta o článkoch, mohol by som napísať pre ne algoritmus, ktorý by simuloval
ich "život" a dal by mi dáta o budúcnosti článkov, lebo fyz. zákony sú deterministické, ergo
ak urobím pokus s článkom či CNS človeka vo štvrtok ráno a v nedeľu v noci, tak by mala
platiť fyzika, ergo mal by platiť zákon zachovania informácie, lebo ako CNS, tak článok
je z 0 a 1 bitových informácii per 1 "Plank square lenght".

Lenže my tie dáta nemáme a tak to tu každý píše, nie matematicky exaktne, ale ako alchymisti,
od buka do buka. Keď sa z baterkovej alchýmie, ala LG, Panasonic, IBM, Sony, stane skutočná veda,
potom budú 100 Ah články za cenu rohlíkov pardon, rožkov.

[marko250]

Zase si ale vemte,že rozdílné napětí článků vede ke snížení využití celkové kapacity baterie podle nejslabšího článku a jeho nadměrnému zatěžování.A k čemu mi je silný článek,který se tam v tom případě vedle něj nudí a má energiji na rozdávání,přeci je mnohem efektivnější ,aby průběžně vypomoh tomu nejslabšímu. Při startovacích proudech v zátěži tím pádem nebude tak trpět a prodlouží se doba využitelnosti jak nahoru tak dolů.Nikdy se nevyrobí identické články a v provozu se to projeví jen omezením využitelnosti celkové investice a na to má pramalá spotřeba pump tedy bezvýznamný dopad,to vyrovnávání má přeci jen podstatnou kladnou hodnotu pro uživatele.Strach z negativního vlivu mikropřelévání mezi články za pochodu považuji za neopodstatněné,těmi články jdou provozně takové proudy,že je zbytečné se tím zabývat.Podstatnější je stejná startovací čára pro všechny články v náběhu spotřeby a větší dobíjecí schopnost reglem s menším rizikem přebití v Absorbci.

[brumlaj]

...................Podstatnější je stejná startovací čára pro všechny články v náběhu spotřeby a větší dobíjecí schopnost reglem s menším rizikem přebití v Absorbci.

A právě proto jsem pro srovnání článků "někde" (ať už dole, nebo nahoře) a dodání/odběr definované energie (jak píšeš odpovídající nejslabšímu článku v sestavě). Nepoužíváme baterie v autě, kde dojet je základ - auto je na pět let a poté potopa, ale doma kde počítáme s tím, že životnost by měla odpovídat 70 proc. hloubky cyklování. Takže nějaká Ah nás nerozhází, stejně je navíc. Budou zajímavé konkrétní výsledky jak hodně se změní Tebou zmíněná Ah využitelnost se zapojenými pumpami.

[rottenkiwi]

Ergo tvrdíte, že sa nedajú popárovať skoro rovnaké články po 4 v sérii a nebalancovať balancérom
na 12 V nominal, len tie 4 série medzi sebou ?
Alebo nie je lepšie mať 24 V napatie, 8 článkov dať podobných, to nechám tak, a balancujem
len zvyšných 8, ktoré sú rozdelené na 4 a 4 podľa fyz. charakteristík ?

[rva]

Postupně jsem se přestal honit za tím, dostat do každého článku maximum. Snížil jsem max. nabíjecí napětí a vlastně ani nevím, před kolika měsíci nějaký balancér zabral (mám balancéry s LED, které při balancování svítí). Mám "přepanelováno", tak si články plavou obvykle někde v horní polovině a nemám potřebu to měnit. Někdy v létě třeba zkusím manuálně dodat do článku s nižším napětím nějakou Ah. A to mám ze 48 článků 8 článků (24V) na 48V systému od jiného výrobce.

[casper]

Snažit se srovnat napětí každého článku během normálního provozu je zbytečnost protože každý článek je trochu jiný a teplota hraje taky roli. Normálně se stává že jeden článek má celý cyklus nejvyšší napětí, ale ve finále nejmenší kapacitu. To klidně zkuste do staršího peku 100Ah přidat jednu novou 90 Ah a uvidíte. Tak to aktivní balancování používejte jen při balancování nabytých článků a nebo když chcete z baterky vytáhnou co nejvíc, jinak to jen žere zbytečně elektřinu.