Stavba 1kWh batérie z lion článkov 18650.

[vlkazajac]

Pri malom počte článkov by mohlo byť riešením snímanie teploty a na základe toho aktivovaná ochrana. Vadný alebo preťažovaný článok sa bude prejavovať postupne narastajúcou teplotou a nie skokovou zmenou.
Pri veľkom počte článkov je problém kontrolovať lokálne teplotu, ale zase by mohla byť indikátorom neobvyklá zmena napätia v paralelnej sekcii.
Obidva spôsoby sú určite použité v BMS ( nutné povedať kompaktných ) NB zdrojov a asi aj v baterkách na e-biku. Tak ako na to vo veľkom power wall ?

[josse]

Na velkém PowerWall nejsou žádné články přetěžované nejsou, možná vadné (opotřebované se taky nezahřívají, prostě se nezúčastní skladování energie). Na e-bike tam může být jinak a v nářadí už to neplatí vůbec. S pojistkami na jednotlivé články jsem to myslel do PowerWall, na kolo ani do nářadí je nedoručuju.
Když se s článkem něco stane, ty ostatní ho musí nějak odpojit, BMS se to možná ani nedozví, že se jeden přehřívá nebo zkratoval. 79 článků přepálí pojistku v jednom, a celá baterie funguje dál, aniž bychom něco zjistili, pokud nevyužíváme maximální kapacitu (protože chceme aby nám vydrželi tisíce cyklů) tak jedna 80P bude využívána po přepálení o celých 1.25% více než ostatní v sérii (7P např.).
Proto musí být drátek/pojistka na co nejmenší proud.
Příklad 60P7S, 30 A max: pojistky dimenzovat na 0.5 - 1 A. Vodiče mezi články mít izolaci nemusí, izolace je potřebná pouze na minus a plus celé baterie, dle norem, to znamená, vyhoví jakýkoliv vodič pro elektroinstalace. Pro vodiče mezi články platí stejné průřezy jako pro vodiče mezi baterií a měničem, dimenzovat na 30A minimálně. Měl by být dostatečného průřezu, maximální co se vejde zapojit do měniče. 6mm2 bude OK. Na baterii 6mm2, mezi baterii a měnič raději 16mm2.
Větší odpor ze společného místa (sběrnice na 80P) do jednotlivých článků není na škodu. Pomáhá rozložit zatěžovací proudy rovnoměrně. V případě kdy budu mít 80P svařeno silnými pásky, a propojené do 14S to budu mít vždy na horním konci, Horní články se budou při větším odběru zatěžovat více než ty spodní a nebude docházet k rovnoměrnému opotřebení. Mohlo by se stát, že horních pár článků zničím rychle. Musí to být vyvážené, a ten pojistkový drát je podle mě dobrý pomocník. HBPowerWall teď dělá nějaké zkoušky přímo s pojistkami, ještě jsem ty videa neviděl...

Odesláno z mého SM-G920F pomocí Tapatalk

[vlkazajac]

Pýtal som sa z pohľadu spájania nerovnakých článkov ( vnútorný odpor, kapacita ) najrôznejšieho pôvodu a s nerovnakými krivkami vybíjania.

" ...(opotřebované se taky nezahřívají, prostě se nezúčastní skladování energie)...

Potom by sa mi zdalo výhodné zlučovať články s najpodobnejšími vlastnosťami v jednotlivých skupinách paralelne aj za cenu rozdielnych napätí každej skupiny zapojenej potom do série S. Kapacitu doladiť počtom článkov. Predpokladám, že práve slabšia skupina by sa v tomto zapojení zahrievať mohla.

[trud]

Ked som mal zlozenych prvych 112 ks..tak sa zahrievali po par hodinach.. teraz mam 280 ks a uz sa nezahrievaju..takze zataz hra asi velku ulohu v zahrievani...vtedy bol odber ccs 0.2 C teraz je menej ako 0.1 C

[josse]

Přesně tak, nesmí se zahřívat. Buď je to malou kapacitou, nebo je někde chyba. Když si dáte tu práci s vybalancováním na začátku, je velká šance, že to dlouho nebude potřebovat BMS s balancérem. Věřte mi, vyplatí se to udělat co nejlépe od začátku.

Odesláno z mého SM-G920F pomocí Tapatalk

[trud]

Ja to mam pripojene cca 2 mesiace a taky stav napatia na vetvach ako bol na zaciatku je aj dnes..aj vtedy to bolo rozhodene o 3-4 stotiny volta a to iste aj dnes ..bez balancera..koncia nabijanie pri 4.08V..po pridani dalsich 1.4kWh to prestavim na max 4 volty na clanok...dufam v dlhorocnu funkcnost. Ak by sa to rozchazalo pridam k najslabsej vetve jeden clanok.

[brumlaj]

Z jedneho clanku potecie max 0.5A pri 4V ale kolko potecie tym zbernym vodicom stredom?..dimenzovat ho na 30 A

Ano, dimenzovat ho na 30A.

a 28V

kde na tom vodiči bude 28V? na začátku a konci vodiče? to z něj bude celkem slušné topné těleso

alebo na 4V

stejná odpověď otázkou - kde na onom vodiči naměříš, nebo chceš naměřit 4V?

a 30 A.

Ano na těch 30A dimenzuj vodič

V jednej vetve je 60 clankov a je ich 7. Nie je my jasne ako tam preteka prud..ale myslim ze 30A a 28V je spravne.

proud v obvodu který se nedělí teče ve všech bodech stejný, 30A. 28V napětí aku je pro vodič irelevantní, vodič o něm vůbec neví a nemá důvod se o něj zajímat.

Teda na tych 30cm staci 6 mm2 ?

začni opačně. Definuj si maximální přípustné oteplení vodiče, nebo maximální ztráty které jsi ochoten na onom připustit a poté to již bude několik trojčlenek.

[volente]

Taky jsem nad tím takto kdysi přemýšlel. Snažil jsem se počítat ztráty na vodiči a podobně. Chtěl jsem používat pásovinu že statorového vinutí startéru apod. Zvítězil zdravý selský rozum. 6mm2 sběrnice pro 2x12článků pro každá pól. Při 30A činí vykonová ztráta kolem 1,2 W bez ohledu na napětí jaké zadám do kalkulátoru úbytku napětí. Takhle nedimenzují vývody baterií ani výrobci, co jsem viděl. Doporučuji aplikaci ElectroDroid pro Android, Výborná věc pro výpočty všeho možného v elektrotechnice.

[trud]

Brumlaj..boze... Vdaka..teraz mi zaplo..uplne zle som sa zamyslal. ..
volente dik za typ..dobra appka

[trud]

Pridavam dake foto, spajkujem dalsich 140ks ...
52Ah-- 3,7V v jednom bloku...

[brumlaj]

..uplne zle som sa zamyslal. .......

Každý se občas zacyklíme, to je život. Od toho zde diskutujeme, abychom přetínali kruhy

Pridavam dake foto, .....

Mám pocit, že pořád nedbáš na radu abys kladný pól vyvedl na jednu stranu akupaku a záporný na opačnou. Z fotek vyplývá (dle ok), že je máš oba vyvedeny na jedné straně akupaku. Délka průchodu proudu (v milimetrech) by měla být stejná pro průchod proudu od jednoho konce připojovacího vodiče kterýmkoli článkem akupaku až na konec druhého vodiče kterým odvádíš opačný pól. Takto jak to máš nafoceno budeš více zatěžovat články u vývodu z paku (budou cyklovány hlouběji, poteče jimi větší proud.....budou mikrocyklovány....) a články na opačném konci se budou flákat.

[vlkazajac]

"...propojené do 14S to budu mít vždy na horním konci, Horní články se budou při větším odběru zatěžovat více než ty spodní a nebude docházet k rovnoměrnému opotřebení...."

Mal som včera dojem, ze josse hovorí tiež o takom prípade.

[trud]

Bohuzial bude to blok o 60 clankoch a bude stat na tej spodnej hrane..takze vyvody hore. A to co popisujete, ako aj prehrievanie som pozoroval len ked som mal clankov len 112..teraz ich mam 280 a uz sa nehreju vobec..bude ich dokonca 420..prave pajkujem dalsich 140 ks...zataz bude cca 0.05 C a prud z panelov max 30 A ..ani to asi nie..lebo nie su orientovane rovnakym smerom..takze realne mozno 25A max aj to len pri slnecnom dni a par hodin max. Takze max 25A do cca 160 Ah baterky....takze 0.15 C. Uz teraz sa nehreju..a bude ich o 140 ks viac..a ako sa poznam ..nie je to koniec..

[kodl69]

No a co při vybíjení? stačí jenom varná konvice, čerpadlo a třeba dvě plotýnky na sporáku, a je to 100A jak nic...
jestli je ten drát CY6, tak tam už jsou značný úbytky i při proudech okolo 30A. Potom se při krátkodobé zátěži nejvíc vybijí ty první články od vývodů, a po skončení odběru se do nich bude "přesouvat" energie z těch ostatních.
Nevím, co brání propojení těch článků na spodní straně, nahoře by mohly být vývody jenom pro měření a balancery. Navíc těm 18650 je fakt jedno, v jaké jsou poloze.

[trud]

Ved som to písal vybíjanie tak 0,05C...teda 1/3 z nabíjania ....povedzme max 10A...ale prevažne do 6-7A...žiadna kanvica ani platnička ..Je to obyvačka ostrov...teda svetla, router, TV ,tv box a satelit..Takže žiadne krkolomné odbery ...a do baterky max tak 25A aj to len chvílu..každý panel je otočený inak.

[kodl69]

Ale s jídlem roste chuť, a proč to neudělat hned dobře. 1kW konvici si mohou k ostrovnímu měniči připojit i moje děti v domečku na hraní, kde je baterka cca 13s 20Ah...(ale konvice a měnič jsou skutečný

[shuty]

Nkon.nl..su to samsung 26J..pri nakupe v stovkach ks. Ide cena pod 2 eura za kus..konkretne nad 500 ks myslim 1.86eura.

Prosim ta, preco si sa rozhodol prave pre tieto clanky? Planujem nakup clankov a zatial spekulujem ktore kupit.
Tiez som nad nimi rozmyslal ale odradza ma nizsi cycle life - 300 cyklov 70% kapacity. Dakujem za odpoved.

[trud]

Ta životnost 300-500 cyklov je udávaná pri nabíjaní 4.2V a vybiti 2.7-2.8V..keď nabijes len na 4-4.05V a vybijes do 3.2-3.3V životnosť bude cez 1000+ cyklov...nizsie napätie a nepretažovat...vydrzia roky.

[shuty]

Takze parametre clanku moc netreba riesit? skor sa zamerat na dobry pomer cena/kapacita?
prislo mi ze ak clanky s udavanymi 300 cyklami vydrzia roky tak clanky s 500 cyklami vydrzia roky + 40%.
ci?

[josse]

Všechny typy li ion vydrží stejné počty cyklů když se jim zmenší rozsah napětí a zatěžovací proud bude minimální. Neznamená to +1000, znamená to třeba 1000, nebo 2000, podle zatěžování.

Nezdravé zatěžování je jak proud > 0.05 CA, tak napětí nad 4.1 V, tak napětí pod 3.3 V. Je jedno jaké napětí a počty cyklů jsou napsané v datových listech. Každý výrobce má jinou metodu jak umožnit využít kapacitu pod 3.3 V, nad 4.1 V, všechny tyto metody snižují cyklovatelnost.

Konkrétní situace mých recyklovaných 18650: Začal jsem přemeřovat moje články. Ještě někdy v březnu jich bylo málo, proud velký, úbytek kapacity například (Sanyo červené s modrým kolečkem) z 1400 na 800 mAh během 8 měsíců (pravděpodobně během prvních 2 měsíců, zbylých 6 měsíců menší proud). Původní kapacita například 2600 mAh. Ale když už jich bylo dost, to jest proud malý, za 6 měsíců, úbytek kapacity neměřitelný (v rámci chyby na oranžovém LG) nemám poznamenáno kdy jsem které články nasadil, dokážu poznat, že určité typy se mi dostali do ruky poprvé v ... A podle toho dokážu odhadovat jak dlouho byly zapojené. Oba případy článků výše jsou značně opotřebované, zapojil jsem je když už měli kapacitu na cca 55%.Taky jsem měnil během roku značně jejich využití. Někdy v létě jsem měl dost článků na to abych mohl v NT nabíjet když nesvítí dost a nemám skoro žádnou spotřebu v VT. Typický odběr je v mém případě dnes (84P) 0.08CA (aktuální nikoliv výrobní), typické nabíjení (v listopadu až panely skoro nenabíjí, takže síť) 0.17CA (aktuální nikoliv výrobní) a opotřebení za 360 různě hlubokých cyklů nedokážu změřit. Nabíjím 2x za den + trocha občas z panelů odpolední cyklus není do plna, noční je do 4.1 V. Odpoledne mívají nejčastěji 3.7 V před nabíjením. Špičkové odběry < 0.4CA.

U některých typů převažuje zvětšení vnitřního odporu, u jiných převažuje snížení plochy elektrod. Zvětšení vnitřního odporu nám tolik nevadí, protože je provozujeme na malých proudech, pak jejich využitelná kapacita je větší než naměřená!

Doufám že to je trochu srozumitelné a poučné... Ten proud a napětí jsou naprosto klíčové pro dlouhou životnost, informace v datových listech jsou pro nás solárníky naprosto k ničemu!

Odesláno z mého SM-G920F pomocí Tapatalk