Stavba 1kWh batérie z lion článkov 18650.

[vla]

Nějak tomu nerozumím jaké jsou rozdíly mezi tenkými spoji na PBC, tenkými vodiči a tenkými jistícími drátky? Poslední sdělení znamená, že tenké jistící drátky nic nejistí a jsou tedy zbytečné?

[NOPARasito]

Tusim Josse chtel rici, ze to rozbehla baterie resp. pack, ktery nebyl poskladam v P na velke sbernici pres, treba dratky stavene na max. 5A a tento pack mu poskodil dalsi 2 packy, ktere tak jisteny byly ;-(.
Retezova reakce byla nasnade ;-(.
Z toho vyplyva, ze lepsi jisteni tenkym dratkem a na jakemkoli packu z Li-ion, jinak vemou sebou do hrobu i kamose ;-((((.

[josse]

Tenké drátky musí být tenké a krátké. Dohromady pcb + konektory + vodiče= moc dlouhé a jako pojistka to nefunguje. De fakto to omezí proud a o to je to horší. Někdy to jako pojistka funguje někdy ne. Když se udělá tlustá měď a z ní kratičký tenký drátek, funguje to všude stejně a předvídatelněji.

[josse]

Nějak tomu nerozumím jaké jsou rozdíly mezi tenkými spoji na PBC, tenkými vodiči a tenkými jistícími drátky? Poslední sdělení znamená, že tenké jistící drátky nic nejistí a jsou tedy zbytečné?

Zbytečné to rozhodně není, ale i když použiji tenké drátky, samo o sobě mi to správnou funkci nezaručí, stále to můžu znefunkčnit například když udělám blbě proudovou sběrnici, jako já před cca 3 lety. Ten PCB jsem si vymyslel na relativně malý pack, ale jak jsem byl líný, používal jsem ho příliš často, ve velkém počtu.

[NOPARasito]

Josse asi takhle jsi si to predstavoval:
https://youtu.be/raBWFsPlx7w
Cca 7minuta
Pokud se stala nehoda, nemuselo to byt jen lenosti, mohla to byt i nevedomost popr. souhra nahod, i mistr tesar se nekdy utne.
Skladani packu z 18650 prece jen nema tradici 10itek let .

[volente]

Drátky mají určitě svoji funkci, jen je třeba počítat s tím že starší NTB články jsou měkké a zapojit jich min. 10p. Potom to funguje jak má. Už tady byl i dotaz co za drátek použít, že to jedna 18650 nepřepálí. Nejde o jištění max proudu jedné 18650, jde o to aby to přepálil zkratový proud ostatních článků v paralelním zapojení když na jednom článku dojde k vnitřnímu zkratu. Ono se 2p zapojení běžně používá třeba u aku pro nářadí, a to natvrdo. Jenže zátěžové články pro nářadí asi nemají takovou tendenci k vnitřnímu zkratu jako starší NTB články.

[volente]

Josse asi takhle jsi si to predstavoval:
https://youtu.be/raBWFsPlx7w

No právě že ne, jeden tenký drátek na celém packu neřeší to co X drátků v paralelním zapojení.

[abrams]

Zdravím ,

jištění ala Tesla na každém článku a jak se chová při tvrdém zkratu : https://www.youtube.com/watch?v=_IYXxGQ6Giw .
Snažím si představit průběhy okolností a následků náhlého selhání jednoho článku v paralelním zapojení . Nejlepší pro reakci jistícího systému by bylo okamžité tvrdé selhání - vnitřní zkrat jež by v krátkém okamžiku způsobilo silný proudový tok z okolních článků do vadného článku což by vedlo k okamžitému přepálení pojistného drátku = okamžité odstavení vadného článku . Avšak z dosavadních zkušeností vím že neselhávají náhle , okamžitě či natvrdo . Doposud pokaždé jsem pozoroval pozvolné zhoršování stavu až do mrtva . Představím-li si podobný scénář u paralelní sestavy mnoha malých článků 18650 , nejsem si zcela jistý plně bezpečnou funkčností .
Nastíním scénář : jeden článek v paralelním bloku 30-ti článků začne umírat na vnitřní vadu (svod přes vadný či poškozený separátor) . Zprvu je svod ve článku malý , pár mA . Postupně se zvyšuje na pár set mA , což je ještě hodně daleko od vybavovacího proudu pojistky , avšak už dost aby se postižený článek pozvolna zahříval na zvýšenou teplotu . Okolní články část tepla přejmou kontaktem , čímž se teplo roznese do okolí , do okolních článků . Bude-li takový stav trvat dlouho , celá paralelní sestava se pomalu přehřeje až na kritickou teplotu při které vadný článek začne bouřit , v tomto okamžiku konečně zareaguje pojistkový drátek , avšak pozdě , bez záchranného účinku jelikož celá sestava je již v kritickém stavu .
Možná to vidím černěji než-li je reálné . Jak to vidíte Vy ?

Elektronům zdar

[střídač_N]

..... Jak to vidíte Vy ?.....

Krom toho, že se chci přes zimu pokusit udělat měření, udělám i pár 18650 baterek. Shlédl jsem hodně videí s touto problematikou abych se vyvaroval nezdaru a hledal inspiraci, leč jsou snad jen asi dva lidé jenž to dělají dle mých představ správně, tedy jak TESLA. Jistit každý článek je asi jediná možnost jak zajistit dlouhodobou funkčnost. Je otázka formy konstrukčního provedení v amatérských podmínkách s profi výsledkem.

V tom svodovém mechanismu jsem větší optimista, že se zvýšeným odběrem odpojí. Ono bude taky hodně záležet na sběrnici. Pokud to bude tenší drátek schopný vyvodit dostatečný odpor, pak ten scénář asi může být dle popisu. Ony ty akumulátory jsou vcelku dost tvrdé a tak si dovedu představit, že napěťový rozdíl jen jedné desetiny voltu vyvolá dostatečný proud k přepálení pojistky.

Vyvstane asi i podmínka měření teploty ke zjištění anomálního rozdílů a sjednání nápravy.

Dnes jsem již přesvědčen, že je třeba dát pojistky i do řetězce LFP akumulátorů ke každém článku. Každý článek jistit. Je otázka jak velké ztráty, tedy nárůst "vnitřního" odporu takto jištěných článků, budou. V každém případe se jistí asi tři volty, tudíž vyhoví klasické automobilové na dvanáct voltů. Oblouk, jak jistě všichni ze svařování víme, má napětí kolem 22V.

[Jozef51]

Nastíním scénář : jeden článek v paralelním bloku 30-ti článků začne umírat na vnitřní vadu (svod přes vadný či poškozený separátor) . Zprvu je svod ve článku malý , pár mA . Postupně se zvyšuje na pár set mA , což je ještě hodně daleko od vybavovacího proudu pojistky , avšak už dost aby se postižený článek pozvolna zahříval na zvýšenou teplotu.
abrams, tento hruzostrasny scenar nie je nepravdepodobny ale asi nie je casty... (chvalaBohu). Typicky nastava asi spontalna degradacia s exponencialne klesajucim vnutornym odporom clanku. Ak je na okoli dost clankov tak tu tavnu pojistku prepalia este pred katastrofou. Tesla ma 6p clankov v zakladnej jednotke (aspon podla videa), volente uvadza 9p pre dostatocnu funkciu pojistky (ak si dobre pamatam). Takze 12p by malo byt dostatocne cislo pre zakladnu jednotku baterie a samozrejme dobre dimenzovana silova zbernica. Otazkou je pripadne mechanicke poskodenie clanku, unik a horenie elektrolytu clanku. To uz pojistka nezachrani.

[Ronn]

... vnitřní zkrat jež by v krátkém okamžiku způsobilo silný proudový tok z okolních článků do vadného článku což by vedlo k okamžitému přepálení pojistného drátku = okamžité odstavení vadného článku . Avšak z dosavadních zkušeností vím že neselhávají náhle , okamžitě či natvrdo .

Neviděl jsem vnitřní zkrat na 18650... schéma18650 http://www.electricbike.com/inside-18650-cell/

Avšak na LFP to celé je otázka dvou minut včetně práce s hasičákem... Seperátor má 20 mikromm a v místě proražení dochází k velkému nárůstu teploty,což dále ničí separátor a to vede k větší produkci tepla.

[NOPARasito]

Volente: prave v te 7 minute je ten problem v jisteni vice clanku tenkym dratkem coz vidim jako chybu a ne vyhodu. Vyhodnejsi je z dostatecne velke sbernice a ke kazdemu clanku zvlast, po prohlednuti celeho videa jasne videt, jenze pokud se clovek inspiruje zjisti ze jsou vyhodne packy po 4,2V a dokonce treba i jako sbernice s vystrihlym plechem(to uz je ale profi provedeni ala Tesla).
Jisteni clanku dle meho nazoru bohate staci 0,2mm dratek jez zajisti bezpecnost. Jenze pro dostatecny provoz je potreba dimenzovat P jelikoz muze vyvstavat souhra, ala prvni packy v Tesla vozech kdy dochazelo k poskozeni pojistek v pripade "Ludicrous" modu a tim selhani bloku baterie ;-(.
Ps.: i to je bezpecnost, kdyz pack nemuzes provozovat poddimenzovanim konstrukce.
A zase jsme u toho. Maly ostrovni system, ktery je nasponovany na max. vykon a nebo dostatecne dimenzovany na provoz=>jen a jen problemy s bezpecnosti.

[abrams]

Zdravím ,

Tesla používá v S a X moduly sestavené do 6s 74p .

Pro jeden projekt jsem vytvořil sběrnice z měděnýho plechu , v upravené podobě je hodlám použít ve svém projektu skládačky 18650 .

Jedna strana článku je přiletována na sběrnici přímo a druhá tenkým drátkem - tuším že vybavoval při cca 8A . Práce poněkud nimravá leč výsledek vypadal solidně .

Projektovat systém na doraz možností či na hranici bezpečnostních prvků je pěkná blbost to snad platí všude .

Rychlost umírání článku snad většinou bývá rychlá - destrukční proces v místě porušení separátoru způsobí rozšiřování plochy defektu jež současně vede ke zvýšení "nabíjecího" proudu od okolních článků .

Elektronům zdar

[střídač_N]

Začínáme jít k podstatě problému, tudíž je třeba odpovědět na otázku nejmenšího možného počtu paralelně spojených akumulátorů pro zajištění "přepálení" pojistky vadným článkem.

S tím souvisí i průřez sběrnice, neb asi nebudeme mít možnost užití sběrnice plošné, dle TESLA.

Další krok je zdali užívat jednotlivé 4,2V sestavy, nebo 7s uspořádání s paralelním řazením jednotlivých celků.

[Matess]

Josse asi takhle jsi si to predstavoval:
https://youtu.be/raBWFsPlx7w

No právě že ne, jeden tenký drátek na celém packu neřeší to co X drátků v paralelním zapojení.

on v tom videu tou tenkou pojistkou jen testoval kolik je potreba proudu k prepaleni dratku, protoze ten stejny dratek pouzival k jednotlivym clankum. Neslo o jisteni celeho paralelniho zapojeni. To zapojeni bral jen jako zdroj proudu...

[Matess]

Zdravím ,

Tesla používá v S a X moduly sestavené do 6s 74p .

Pro jeden projekt jsem vytvořil sběrnice z měděnýho plechu , v upravené podobě je hodlám použít ve svém projektu skládačky 18650 .

LiIon001.JPG

Jedna strana článku je přiletována na sběrnici přímo a druhá tenkým drátkem - tuším že vybavoval při cca 8A . Práce poněkud nimravá leč výsledek vypadal solidně .

Projektovat systém na doraz možností či na hranici bezpečnostních prvků je pěkná blbost to snad platí všude .

Rychlost umírání článku snad většinou bývá rychlá - destrukční proces v místě porušení separátoru způsobí rozšiřování plochy defektu jež současně vede ke zvýšení "nabíjecího" proudu od okolních článků .

Elektronům zdar

tohle je podle me velmi spatny napad... mas clanky tak huste u sebe a prakticky je neumoznujes chladit....

[střídač_N]

....Jedna strana článku je přiletována na sběrnici přímo a druhá tenkým drátkem.....

Jeden problém bych viděl a to "Jedna strana článku je přiletována na sběrnici přímo". Předpokládám, že je to strana obalu. Toto považuji za dosti velký problém. Na "dně" článku je jen nepatrná vrstva izolace s teplotou tavení kolem těch snad asi 60stC. tudíž značně riskantní. Vím, že to všichni pájí a dokonce se neobírají žádným časem. Dokud to "nedrží" hřejí.

Zásadní problém konstrukce vidím v tuhosti, tudíž můj dotaz, jak ze zajištěna?

[střídač_N]

......tohle je podle me velmi spatny napad... mas clanky tak huste u sebe a prakticky je neumoznujes chladit....

V tom bych problém neviděl z jednoduchého důvodu. Asi budou námitky, ale konstrukce, nebo spíš odběr musí být v bezpečných mezích, tudíž k žádným zvýšeným teplotám nemůže dojít.

Je třeba nekompromisně přistoupit na OTOVO do 0,5C a dál ani krok dovnitř ani ven.

Dle toho je třeba dimenzovat jak nabíjení - panely, tak i střídač. Špičky pomiňme. Děláme to přece alespoň na deset roků?

[volente]

To že jsou články takto u sebe nám rozumným vůbec nevadí, protože nemají důvod se hřát.
Moje strategie spočívá v předimenzování baterie tak aby proud nebyl větší než 0,3C max. viz moje aku 585 Ah (390Ah v 18650, zbytek různé prizmy) s maximálním odběrem 107 A. A k takovému odběru dochází zřídka a pouze krátkodobě. Běžný odběr se pohybuje 20 - 60A.
Proto jsem měl první Li Ion baterii podepřenou NiCd. Teprve se stavbou dalších jsem mohl přejít plně na Li Ion.
Ono i v tom NTB jdou baterky rychle do kopru pokud paříte hry, nebo sledujete filmy. Pokud ho používáte na běžnou činnost je životnost baterie mnohem větší.
Ono to využívání plné kapacity a velkých proudů je cesta do pekla i u nových článků, natož u starých.

Edit: střídač N mě předešel.

[NOPARasito]

Takze porad je to teorie toho ze baterie a cely system musi byt dimenzovany na vykon, je to v zaloznich zdrojich a automobilovem prumyslu, kdo do vozu instaluje baterii mensi jak 40kw/h je amater popr. vycuranej (baterie pujde brzo do kytek), resp. kdo koupi vuz se smesne malou baterii vykazuje znamky amaterismu. Cesta Tesly je dle meho nazoru spravna v pouziti mensich clanku z duvodu dalsi separace a vytrideni clanku pri stavbe Powerwal atd. vyuziji potencial clanku na max. Uz tu to bylo receno=> odejde 300Ah clanek a muzete se jit klouzat.
Ps.: vysledkem je rocni bezpecnostni koeficient na 10kw/h baterii cca 10Mwh, samozrejme toto vse podpori na vyssi hodnotu instalace wp v panelech=> moznost ppdstatne zateze pri slunecnych dnech.