HFVE - plánovaná výstavba 8-10 kWh

[rottenkiwi]

No ja požadujem BT, WiFi preto, aby som mal menej káblov a monitoring baterky preto,
aby mi povedala, že sa niečo deje a mohol som včas reagovať.

Chip s BT a Wifi stojí 5 €, takže to veĺmi baterku nepredraží a pád deličov napatia
alebo pár ATtiny85 vyjde tiež na 5 €.

Pár Dallas 18B20+ stojí tiež pár € a človeku dá info o rozdieli medzi teplotou článkov a ambietnou t.

Tiež termokamera sledujúca baterku z diaľky + Arduino stojí 35 €.

Monitoring prináša človeku pokoj, lebo je informovaný, že je všetko OK.
A že na to može pozerať aj z vonku a potom napr. páliť prebytky
aj cez Daikin klímu, ktorá tiež funguje cez WAN.

[kyocera]

Rozpočet 500 000kč
požadavek - být zelenější, méně závislý a nehledět primárně na návratnost, ale na efektivitu vynaložených financí za cestou k snížení závislosti na monopolech a ekologii (děláme to pro naše děti) pro připojení v hybridním režimu nad 3,7kw musí být systém 3fázový...
instalovaný výkon 8 - 10kWp polykrystal
bateriové úložiště 10 - 20kWh LiFePo4
konec citace rouchi.
Zdravím,
všimněte si řešení třeba Dreambox. Přečtěte si jeho vlákno, které se týká jeho FV.
Je to hotové podobné řešení o jaké usilujete. Nebo si přečtěte řešení Brčo.
S menší částkou se vešel do úplné soběstačnosti a zatím záložní centrálu nebylo
potřeba startovat. Váš záměr bych řešil jako jednofázovou sít se zálohou 1f z DS.
A použil bych více měničů. Na troubu bych zvolil levný měnič s modifikovanou sinusovkou.
A aku takové , které umíte sehnat nejlevněji. Kde nakupovat ? Pokud jste ochotný
tak u českých prodejců aby jste je podpořil a dovolil bych si Vás nasměrovat i do zdejšího
e-schopu na mypower a tím podpoříte i admina, který Vám vznikem fora mypower umožnil
psát Vaše otázky.

[beethowen]

Asi bych to viděl taky lépe na 1f řešení. K TČ se dá použít frekvenční měnič, třeba až přímo ke kompresoru, zbytek je beztak 1f. Já mám v TČ rotační kompresor s invertorem a je to moc fajn pro FVE (plynulý rozběh, žádné rány do sítě).
Baterie bych asi zkusil poskládat a k 10kWp panelů bych viděl optimum 30kWh.
Komunikace s baterií není úplně od věci, ale hlavně myslím nabíječ - baterie. Kdy to při nabíjení může pomoct balancování. Ono s 10kwp panelů to může být nabíjecí proud klidně 200A a při tom balancovat si neumím představit. Zato pokud BMS umí říct nabíječi, že už má na nějakém článku dost a je potřeba dávat už jenom určitý proud, který ubalancuje je mnohem lepší.
Asi chápu, že chceš jít do nových fabrických řešení kvůli dotaci, ale pokud jsi schopen udělat většinu věcí sám a hlavně poskládat baterii z bazarových komponent (nemusí být ani použité, ale podstatně levnější), tak si myslím, že ekonomicky na tom budeš líp než s dotacema.
Já bych se na dotace vykašlal a budeš mít volné ruce.

[marko250]

Listopad/prosinec/leden/únor nepočítejte,že vůbec vykryjete KAŽDODENNĚ dům natoš TČ, v ostatní měsíce TČ zase tak nepotřebujete krom TUV(pokud není spirála rovnou v bojleru).Jakou tedy máte spotřebu domu mimo TČ ?A jaké souběhy tam máte,jsou nějaké další 3f spotřebiče?Budete to dělat svépomocí,bude dotace a s tím spojená omezení?Baterie jste schopen sám poskládat a udělat managment FVE?
Pokud to vemem od těch 10kWp na střeše,jak budou rozložené světově,ikdyž při těch sklonech(10°/30°) to bude skoro jedno,pojedou všechny najednou tak 80%,ty na J a 30° v létě 100%.Tady je potřeba promyslet jak to pospojovat,kvůli zpracování bude tam klidně 180A najednou na regly a baterku,takže je třeba domyslet odkloňování při plné baterce.Baterka rozhodně aspoň 600Ah/48V.
Jestli jsou stíny na střechách tak je nutno panely kouskovat,pokud né a nebudou nikdy,tak je možné vysoké napětí z více sériových panelů a dle toho volit zařízení co to zpracuje.Jinak panely 10kWp jsou do 70 000Kč+kabeláže konektory,svody,ochrany ,konstrukce 30 000Kč.Samostatné regly na 10kWp 10 000Kč
Měnič se odvíjí od souběhu v domě a účinnosti s funkcema,za top pro 48V systém považuji Studer(nebo klon za třetinu od Fangus...),jestli 1f-3f záleží co tam bude v domě.Možností je spousta je to dle peněženky a ochoty.
Baterky se dají koupit i s cingrlátkama,nebo složit,nebo second hand dle momentální situace.
Managment spíš vidím samostatný navěšený na tom všem,protože dát dohromady několik značek mívá svá omezení.Raději navěšet na vše samostatné sondy a ovládací komponenty,než nutit tovární spolupracovat na několika protokolech.

[volente]

Monitoring prináša človeku pokoj, lebo je informovaný, že je všetko OK.

A nebo taky nepokoj, když mu hlásí každou pí....nu.
Podle mně u dobře navrženého systému s použitím Ohmova zákona, základního pochopení toku elektronů a zdravého selského rozumu, stačí nejjednodušší automatizace na vykonávání všech potřebných operací. Nabíjení, vytěžování i zabránění nějakému většímu problému.
Co udělám když mě systém zahlásí, když jsem v práci, že je na baterii 35 stupňů Celsiových ?
Skočím do auta a jedu div se nezabiju domů, abych zjistil co že se to děje.
A to jenom myš, se svojí tělesnou teplotou 39 stupňů Celsiových, si zchrupla na čidle teploty.

[rottenkiwi]

No ale tam je 20 čidiel teploty a dve termokamery, to by tých myší muselo byť
aspoň 100, aby si schrupli presne na čidlách a obsadili celý vrch baterky.

[volente]

No ale to už je úplně přehnané, čím víc čidel tím více alarmů, za chvilku mě vyhodí z práce když budu pořád odskakovat kontrolovat baterky. Koho to tankuje že má baterka pár minut 40 stupňů, mě teda ne.
Teda hlavně proto že to ani nevím. Fungujem jak má, a jsem přesvědčen že nemá důvod dosahovat nějaké horentní teploty a to mi stačí.
Je to jako si strčit do zadku čidlo a kdykoliv mě upozorní že mám více než 37,5 tak oznámit že si jdu lehnout protože mám zvýšenou teplotu.

[zbek]

mužu se zeptat kde se da koupit Li4.2V a LiFe... v maloobchode okolo 150$/kWh ?

[Jozef51]

mužu se zeptat kde se da koupit Li4.2V a LiFe... v maloobchode okolo 150$/kWh ?

Samozrejme v cinskom. Ak to viete so zlavami. A neponahlate sa. Bolo to v roznych diskuziach aj na MyP aj s odkazmi. Velkoobchod je samozrejme lacnejsi. Ale tam asi nedosiahneme. Vyrobcovia baterii ano.

[rottenkiwi]

Ja nakupujem, ak je akcia po 95 € / kWh. Je to poĺský obchodník.

[Jozef51]

Ja nakupujem, ak je akcia po 95 € / kWh. Je to poĺský obchodník.

Roki, samozrejme to ide aj lacnejsie. Ale tie ceny o ktorych hovorim su ceny za nove clanky o ktorych viem. Pokial viem, volente chodi jasne pod 100$/1kWh s bazarovymi. A tie Tvoje clanky vypadaju tiez nadejne. Dufam, ze Ti budu sluzit k uzitku a spokojnosti.
Ja chcem testovat v novej baterii hlavne nove cinske clanky. Mam ich tam cca 4-5 druhov a od dvoch vyrobcov. O 5-10 rokov budu vysledky:)

[kodl69]

1.5kWp v zimě denně 0.5kWh? každej den? to nemám kolikrát 5 dní po sobě ani z 4kWp. To je hodně optomistická záležitost, která může být pravda v místech nad inverzí, ale tam je zase jinačí zima. Mě soběstačnost bez topení vychází na 40-50kWp, na což nemám střechu. Soběstačnost na nejnutnější elektriku na svícení a nějakou elektroniku by v zimě řešilo cca 7-10kWp, a otrok na odmetání sněhu...

[volente]

Fakt slibuji že přestanu vybírat bateriové popelnice v supermarketech, spoléhat se na bezmeznou podporu kamarádú a trávení mnoha svého volného času recyklaci článků, jen abych se dostal na přijatelnou cenu 100Eur/ kWh.

[diablo007]

Fakt slibuji že přestanu vybírat bateriové popelnice v supermarketech, spoléhat se na bezmeznou podporu kamarádú a trávení mnoha svého volného času recyklaci článků, jen abych se dostal na přijatelnou cenu 100Eur/ kWh.

Ještě by to šlo provést tak že 20% seskládané kapacity odvezu já a tím pádem kWh pro tebe už bude nad 100eur/kWh

[volente]

To jsi ale v pořadí až druhý, první recyklaci má zamluvenou KubisKV.
Ale když se do mě pustíte oba tak už budu na ceně PowerWallu od Muska.
A to se mi vyplatí.

[youda]

Rouchi,

koukám, žes to tady pěkně rozjel. Tak jsem dnes večer sednul a přečetl si všechny tvoje příspěvky od začátku. Mrknul jsem i na to, co ti píšou ostatní. Asi rozumím tomu, jak uvažuješ a čeho chceš dosáhnout. Zkusím ti sem tedy nasypat nějaká moje moudra, třeba se budou hodit:

Chápu, proč chceš mít 3f systém. Já jsem sice zastáncem 1f, ale nebudu tě přemlouvat, jelikož tuším, co tě k 3f vede. A není to jen to tepelné čerpadlo. Když jsem si přečetl od začátku celé vlákno, tak musím souhlasit - jdi do 3f.
Aby to však dávalo smysl, musíš však vyřídit všechny papíry a požádat o připojení mikrozdroje ve standardním režimu.

Další věc jsou komentáře některých kolegů, kteří zatím nemají praktickou zkušenost s tím, jak fungují toky energií v hybridu a jak výkonné by měly být použité on-grid či hybrid měniče. Popravdě, zkušenosti nemají ani montážní firmy, jak jsme se již na fóru přesvědčili.

Rozumná cesta pro tebe je asymetrický 3f hybrid cca 10kW, který zajistí:
- maximální využití výkonu z panelů do vlastní spotřeby, přebytky do topné vody, nevyužitelné přebytky odešle do DS
- v noci i při blackoutu pojede dům z baterie
- v noci TČ pojede z DS
- při blackoutu TČ nepojede

- TČ, bojlery a topné patrony v akumulační nádrži, necháš připojené před měnič
- TČ bude připojené natvrdo, topné patrony budou připojené přes vytěžovač
- ostatní okruhy v domě, jako pračka, lednička, vaření a PC připojíš za měnič

Vtip je v tom, že spotřebiče připojené před měničem budou pro svůj běh primárně využívat solární energii, která by jinak šla do DS. Bude-li solární energie nedostatek, pak si z DS přicucnou samy spotřebiče. Měnič nebude přicucáváním vůbec zatěžován. Grid limiter (například zobrazený EzMeter) je ve tvém případě spíše volitelná součást. Zapojený bude, ale nemá smysl ho nastavovat na nulové přetoky. Reálně v tomto bodě budeš mít sondu vytěžovače přebytků, který bude reagovat na to, když začne do DS proudit zbytečně moc energie. Kompenzaci bude vytěžovač provádět tím, že zvýší výkon jdoucí do topných spirál.

V tomto zapojení ti bude úplně stačit hybridní měnič o výkonu 3x3.3kW. Pokud se náhodou sejdou na jedné fázi dva větší spotřebiče, tak se rozdíl vezme z DS.

Pokud bys chtěl co nejvíce snížit vykrývání odběrových špiček pomocí DS, pak přidáš levný on-grid střídač a jeho výstup zapojíš do fialové větve. Žádná paralelní komunikace není potřeba a může to být i jiný výrobce, než bude ten hybrid. Panely zapojené do on-gridu se pak budou podílet na napájení TČ a bojlerů, ale nebudou nabíjet baterie. Tímto zapojením on-gridu nicméně odlehčíš hybridovi a tomu tak zbyde více výkonu na rychlejší nabití baterek. Při blackoutu budeš mít k dispozici jen výkon hybridu, on-grid ti nepomůže. To by ale nemělo nijak moc vadit.

V příkladu jsem použil schopnosti měniče GoodWE GW10K-ET, nicméně úplně stejně to můžeš zapojit i levnějším InfiniSolar 10KW 3P, s určitými omezeními by šlo použít i SolaX. Co se týče toho, jaké baterie použít, tak doporučuji nejprve vybrat měnič, který bude umět výše uvedený režim a teprve podle měniče vybrat baterie, se kterými je kompatibilní. Některé hybridy se spokojí se 48V AKU zcela bez komunikace, novější už chtějí High-Voltage AKU a BMS komunikaci vyžadují.

Popravdě, 3x Victron ani 3x Studer se pro tebe moc nehodí. Ačkoliv jsou to oba hybridní měniče a lze s jejich pomocí složit výborný 3f systém, jejich výhody vyniknou spíše v ostrovních instalacích:
- možnost paralelního zapojení a tudíž krmení vysokých AC příkonů z baterie
- nízká noční spotřeba z AKU

PS: Pokud bys nechtěl podstoupit papírování, tak úniková cesta je zcela jiné řešení založené na 3-4x Axpert King.

Pokud by ses do toho chtěl ponořit více, zde je konkrétní zapojení z manuálu GW10K-ET:

[diablo007]

To jsi ale v pořadí až druhý, první recyklaci má zamluvenou KubisKV.
Ale když se do mě pustíte oba tak už budu na ceně PowerWallu od Muska.
A to se mi vyplatí.

KubisKV říkal že už nepotřebuje že prej můžeš vše mně

[youda]

Rouchi,
našel jsem tu nějaké tvoje poznámky, tak si dovolím reagovat

R: Docela se mi líbí nastavení youdovy elektrárny, který jede heslem když nejde něco silou tak to půjde ještě větší silou..

• To je dáno tím, že jsem blázen. Rozhodně nikomu nedoporučuji, aby se vydával stejnou cestou jako já. Ekonomicky je můj systém nesmysl. Asi jako když si někdo v ČR pořídí třeba kabriolet.

R: předpokládám, že má jednu z největších elektráren tady na foru..

• Není tomu tak. Máme tu na fóru několik kolegů, kteří mají 50 i 100 kWp. Jen prostě nemají potřebu se vypisovat tak aktivně, jako my mikrosolárníci.

R: baterie: co zvolit ? youdo proč jsi vyměnil Winstony za pylontech ? příjde ti to lepší řešení, inteligentnější, trvanlivější, kompatibilnější, nebo snad levnější ?

• Těch důvodů je více a některé z nich jsou relevantní jen pro mne. Pro někoho jiného by ty moje důvody neměly žádnou váhu. Když vypíchnu pár bodů:
  
  Došel jsem do stádia, kdy jsem chtěl baterky postupně rozšiřovat. Rozšiřování Winstonů není tak snadné, jak to na první pohled vypadá. Technicky ani finančně.
  
  Dalším kritériem byla fyzická hmotnost každého battery packu, která je u 48V 200Ah Winstonů příliš velká na pohodlnou manipulaci jedním člověkem.
  
  Po nějaké době provozu jsem již byl rozhodnut, že nové baterky musí být ve formátu pro montáž do racku. Je to průmyslově ověřený standard montáže, nezabírá zbytečné místo. Je čistý, bezpečný a umožňuje pohodlný přístup pro případ servisu.
  
  Poměrně velkou váhu také měla rychlost dodávek. U nových Winstonů jsem musel vždy čekat několik měsíců na nákup článků, složení do packu a oživení BMS.
  
  V případě ceny pro mne byly důležité dva parametry, jednak samozřejmě cena za kWh lithia. Dále pak nízká cena za každý rozšiřující box.
  
  Moje požadavky by splnilo více výrobců, například také BYD nebo SinLion. Naopak baterie LGChem ReSu nebo BMZ postupně z mého hledáčku vypadly, neboť měly problém s plněním mých požadavků. Navíc, některé na první pohled zajímavé baterie vyžadují aktivní komunikaci s měničem, jinak se vypnou.
  
  Pylontech určitě nejsou nejlepší baterky ze všech. Mají své mouchy a je na nich spousta věcí, které se mi nelíbí. S tím se ale nedá nic dělat, lepší řešení pro mne jsem prostě nanašel.
  
  Každému bude vyhovovat něco jiného. Vždycky je potřeba si vše důkladně promyslet, zohlednit plány do budoucna a finanční možnosti. Proto zcela respektuji i to, když někdo skládá svoji AKU z 18650 nebo pytlíků. Ve tvém případě doporučuji nejprve vybrat měnič a podle něj vybrat baterie. V případě hybridního měniče je velkou přidanou hodnotou aktivní komunikace s BMS. Určitě bych se tedy zaměřil i na vzájemnou datovou kompatibilitu. Nezdá se to, ale u hybridu to má význam. V případě ostrova je datová komuikace zbytečná.

[youda]

Můj dotaz zní, proč má sakra baterie komunikovat s něčím-někým. Baterie má plnit svoji funkci, nabíjet se a vybíjet se, nebo je to snad tiskový mluvčí?
Jestli chce někdo mít úplný a přesný přístup k datům o momentální kondici systému, tak si zvolí nějaký systém informatiky, který ho bude, třeba přes satelit, informovat i na dovolené na Novém Zélandu.
Omlouvám se, ale opravdu nesnáším zbytečnou elektroniku.
Vím že problém LiFePo spočívá v tom že se podle napětí nedá určit SOC, ale tohle se dá řešit i bez nehlídatelné a neovlivnitelné komunikace zavřené a blokované v bedně s články.

Ahoj Volente,
na ten dotaz ti rád odpovím

Vůbec nejde o to, aby uživatel systému měl přístup k nejakým grafům, nebo mu chodila upozornění na mobil.

Datová komunikace u moderních BMS slouží k tomu, aby baterie mohly hybridnímu meniči sdělit, že se například přehřívají a ačkoliv napětí a SoC jsou ještě dostatečné, tak že v zájmu zachování delší životnosti by hybridní měnič měl snížit vybíjecí proud a měl by více energie dotáhnout z DS.

Další položkou komunikace bývá žádost o provedení plného dobití. V případě, že baterie jsou několik dní střídavě vybíjené/nabíjené pod balanční mezí, začne se postupně rozjíždět počítadlo ampérhodin. Údaj SoC tedy ztrácí přesnost a postupně by dokonce mohlo dojít k rozhození jednotlivých článků a jejich ničení přílišným vybíjením. Proto má BMS možnost požádat měnič o provedení dobití baterie do plna z DS, tak aby zabraly balancery. Tím se články i SoC opět srovnají.

Třetí položkou bývá dynamické řízení nabíjecího proudu. BMS může reagovat na teplotu článků a stav balancerů tím, že dynamicky měniči říká, aby snižoval nebo zvyšoval nabíjecí proud. Díky tomu opět nedochází ke zbytečnému ničení článků, ale zároveň je zajištěno, že baterie se mohou nabíjet maximální rychlostí.

Většina uvedených příkladů dává smysl jen v hybridním systému, kde je k dispozici DS a tudíž ji lze využít. V ostrovním systému například nelze meniči říct, aby omezil vybíjecí proud. Tam baterky prostě jedou do mrtva a ohlídat je musí strojník, nebo relátko.

Ve zkratce, je to asi tak podobný systém jako třeba ABS v autě. Brzda má brzdit, ale je-li auto vybaveno senzory ABS a řízením brzdné síly, funguje ten celek tak nějak líp

[volente]

Já to beru, má to jedno ALE.
Je to berlička pro špatně navržený systém. Je jedno jestli hybridní nebo ostrovní.
Podle mě by mělo být vždycky tolik baterií, aby je maximální odběr měniče neohrožoval.
Je to dneska v módě mít 5kWp na střeše a k tomu 4kWh baterku, více prý není potřeba, ale potom ten systém nevyužiji jak bych mohl a celé to snažení nějak ztrácí smysl.
Stačí když se podíváš na nabídky solárních systémů v ČEZku.
Ono vlastně i to ABS je taková berlička.
A pokud si navrhnu systém který chodí s takovým rozsahem napětí že nehrozí baterii nebezpečí, a mám dostatečnou kapacitu pro můj maximální odběr, tak sice přicházím až o 25% kapacity, ale mohu v klidu spát a vím že článkům je dobře.
To je ovšem pouze můj názor a nikoho nenutím ho uznávat. Jen nemám rád dělat věci složitě když to jde jednoduše.