Plánování FVE

[Madra]

Krásně prosluněnou neděli přeji,
tak a teď mi došli slova, ale myšlenky ubíhají. Chci se tu poradit o pořízení FVE, naštěstí mám jen jednu ruku levou, čemusi i z elektřiny rozumím, i když místní zkratky a hantýrka mi občas přidělávají vrásky a dlouho jsem se rozmýšlel, jestli sem napsat, abych nebyl označen za troubu.

Chci si udělat zatím malou FVE elektrárnu, kterou bych postupně rozšiřoval. Bohužel nemám na to hned vytasit a vysypat z kapsy statisíce a i ty desetitisíce budu muset při šetřit, ale ČEZ stejnak bude zdražovat a mám to cpát do kapes jemu, nebo to investovat a posléze po letech ušetřil.

Z velkých žroutů energie mám doma samozřejmě bojler, ledničku a mrazák. Tyto tři věci by nebyl problém dát na jednu fázi a zatím postupně podle počtu přibývajících panelů a baterie.
Ale měnič bych už koupil podle těchto tří spotřebičů. Je mi jasné, že bude kombinovaný, ale zatím nevím jeho výkon, protože jsem z toho celkem na vážkách. 3000W nebo lépe 4000w?
Panely tam bych postupně dokupoval, až podle množství potřebných pro soustavu, bude to znít divně, ale zpočátku bych koupil 4 po 300w a dokupoval.
A baterie tu bych zatím pospojovaval z 20Ah článků podle potřeby a samozřejmě podle stavu pěněženky.

[youda]

Ahoj Madra,

Na efektivni napajeni bojleru budes potrebovat vytezovac.
Jde to sice i bez nej, ale zbytecne bys trapil baterku.

Ohledne vykonu menice plati, ze cim vice tim lepe.
Nicmene dulezity faktor take je, ze nektere slabsi menice lze napajet pomoci 24V, zatimco silnejsi vyzaduji typicky 48V. Na takovou baterku pak potrebujes do zacatku dvojnasobny pocet clanku, coz se ti prodrazi.

Pocet panelu je potreba prizpusobit PV vstupu, hlavne napetove. U vstupu do 150V se vetsinou davaji 3 panely v serii a vice takovych serii paralelne. Takze pokud budes mit takovy menic, pak to vidim spise na 3 nebo 6 panelu.

Jinak z hlediska budouciho rozsirovani je nejvhodnejsi 5kW menic s moznosti paralelniho spojeni a 48V baterie.

Youda

[Madra]

) přiznám se, že nevím přesně co je vytěžovák:-))) , ale u bojleru jsem přemýšlel, protože to je spotřebič který u mne běhá hlavně v noci a večer a tudíž by musela být baterka jak hrom, jen kvuli němu, ho zapojit na fve, ale aby se nahřívání zaplo cca po 6 hodině ranní a neohříval v noci z DS. teď je 125, ale vzhledem k stáří 11 let, je jen otázka času kdy odejde do sběrného šrotu a budu muset koupit nový, což 165 by se mi tam mohla vejít a případně po úpravě tam nacpat 200 litrů (nejlépe s výměníkem a pak zapojit otopnou soustavu, ale tam to je složitější )) )

U baterky. celková spotřeba proudu v domácnosti je 14 - 17 kW/24 hodin (samozřejmě nejvíc 7:00 - 24:00 , takže zatím bycch si postavil 1kwh a za čtvrt roku našetřil na další články. Ano je to kostrbatý, ale peníze jsou jen jedny....

[Madra]

Jen dodám, že časem by jsem na zbývající spotřebiče napojil přes další měnič další fázi (ano vyjde to dráž, ale nemusím to platit teď hned najednou, ale třeba za dva roky...)

[KubisKV]

Zdar Madra,

Vytěžovač je zařízení, který napájí (zapíná) třeba bojler až když jsou baterky nabitý a není jiný větší odběr z FV panelů a hrozilo by, že by na střeše energie zůstala.

používat bojler na baterky je pěkná pí..na aspoň podle mě. od toho jsou panely. pokud přes den nejsi doma a je doma pouze mrazák, lednice a bojler, tak by to měl v klidu 3kW axpert unést. Axpert je jen příklad, ale myslím že pro začínajícího a bez statisíců sypajících se z kapes bys ho mohl hrdě používat stejně jako dost členů zde na fóru.
Otázka 24V nebo 48V systému je zde zapeklitá. 48V určitě lepší při tahání velkých odběrů. Pro mne to byl problém finanční, protože na 24V jsem koupil levnější měnič, baterek bylo třeba méně a i s jedním měničem 2.4kW jsem zvládal fungovat s určitou kázní.
Pokud bys chtěl dokupovat časem dle možností další měnič, možná by těch 24V stačilo. Já třeba mám bojler napojen na Oplockého regl a měnič mi to nezatěžuje.
Každý si asi musí najít svojí cestu, po které se vydá. Někdy jdeš jen kupředu, někdy se vrátíš a uděláš to jinak.

[youda]

Ještě si dovolím doplnit kolegu docenta KubisKv,

s tím "vytěžovačem" je to tak, že umí odporový spotřebič (bojler) nejen zapnout/vypnout, ale také umí postupně zvyšovat/snižovat jeho výkon. Pokud tedy například svítí na panely tak, že by mohly dát 1000W a k tomu lednička žere 100W, tak zbývá 900W výkonu, který lze nacpat do bojleru. Jenomže většina bojlerů má topnou spirálu o příkonu 2200W. Takže pokud by se bojler zapnul, 2200W - 900W = 1300W které by chyběly. Těch 1300W by se normálně začalo tahat z baterky a pokud by to baterka nedala, tak by se měnič automaticky přepnul na ČEZ a za půl hodiny zase zpátky tak furt dokola. Takže na prdel by dostala baterka i měnič a ještě by se nic moc neušetřilo.

Oproti tomu vytěžovač funguje tak, že zjistí, že v panelech je 900W výkonu a pomocí polovodičového prvku (SSR relé) sníží výkon topné spirály v bojleru přesně na hodnotu 900W. Díky tomu lze do bojleru poslat veškerou energii, která je aktuálně v panelech a zároveň není nutné brát vůbec nic z baterky. Při západu slunce je tak baterka stále plná a odpočatá. Jakmile manželka zapne rychlovarnou konvici, vytěžovač zjistí, že mu chybí energie a výkon bojleru sníží na pár wattů, případně zcela na nulu. Po vypnutí konvice se zase postupně rozjede bojler. Jak slunce zapadá, a postupně se snižuje výkon panelů, tak vytěžovač přes SSR relé snižuje plynule příkon bojleru až do úplného vypnutí.

Nejznámější vytěžovače tady na fóru, vhodné pro ostrovní provoz jsou:

- VALC
- Vytěžovač Kybos
- Vytěžovač přebytků Drama
- GreenBono AKU

Pokud jde o provoz více měničů, samozřejmě to můžeš udělat tak jak píšeš, tedy mít samostatný měnič na každou "fázi" respektive na skupinu elektrických okruhů. Praktičtější řešení ale je, když máš více měničů spojených v paralelním režimu, kdy pracují společně do jedné fáze a jejich výkon se sčítá. Bohužel, tento režim provozu umí většinou až trošku dražší stroje kolem 20 tis Kč za kus či více.

[vla]

Bojler bych dal přes oplockého regulátor, asi nic levnějšího neseženeš a k němu samostatné panely.Tím máš vyřešenou v sezoně teplou vodu a není k tomu potřeba nic jiného. Ale nejdůležitější je dobře si rozmyslet jaké má postupné rozšiřování cíl a podle toho volit komponenty, aby se nemuselo nic měnit. Pokud plánuješ jako konečný cíl třeba v létě samostatnost, měl bys uvažovat o systému 48 V, jinal budeš muset v určité fázi rozvoje na toto napětí přejít.

[youda]

Souhlasím s Vla,
vzhledem k tomu, že cena fotovoltaických panelů je dnes velmi nízká, tak pokud máš dostatek místa na střeše, určitě lze volit i řešení, kdy se bojler vůbec nepřipojuje na hlavní měnič, ale nainstaluje se pro něj samostatná krabička, do které se pak napřímo připojí několik panelů.

Asi nejznámější řešení jsou:

Oplockého regulátor http://oplocky.cz/
Siton http://tnweb.tode.cz/fotovoltaicky-mppt ... siton-210/
Střídač Marko http://www.ostrovni-elektrarny.cz/index ... -marko-2kw
První dvě řešení se dají koupit za pár tisícovek, třetí je trošku předražené. Případně si to člověk může postavit sám, pokud vládne elektronikou.

Nevýhodou těchto řešení je, že panely jsou opravdu dedikovány pro bojler. Po nahřátí bojleru tedy jejich výkon nelze poslat do hlavního střídače. Respektive udělat to lze, ale dle mého názoru je přepojování panelů relátky za chodu trošku prasárna a zbytečný risk.

Kompletní vytěžovač GreenBono AKU s příslušenstvím lze pořídit za cca 7 tisíc Kč, ten využívá hlavní střídač a jeho panely.

[hurvayz]

Ahoj, ješte bych doplnil variantu která vyhovuje mě. Na jeden z bojlerů mám připojenou solo UPSku, která se spíná při plném nabití baterií. Neovlivňuje tedy výkon hlavního měniče. UPS je upravená, aby dokázala bušit 10 hodin denně.

[Madra]

Děkuji pánové za rady )) osvětlili mi toho dost ))

Oplockého jsem zvažoval, ale pro mne má několik ale.
Doma pořád někdo je (otec, přítelkyně a odpoledne dcerka z 1. manželství, aneb čerstvý puberťák) + známá na podnájem, ale zatím ta 125l "stačila" i když s odřenýma ušima.
Axpert 3000 stojí 16000 kč a je to univerzálnější, než oplocký za 6000,- a stejnak bych časem Axpetra koupil...
Na vytěžováka se kouknu ten mne hnedka nenapadl, i když to rozbíhání a vyčerpávání baterky jsem se chtěl vyhnout časem spínání, ale takto je to elegantnější, nehledě na to, že by se tím pádem dal bojler zapojit i dříve než dosáhnu potřebného počtu panelů.

Jen u Axpertů, jeden kombi 3000 stojí 8500,- a druhý 16000,- přiznám se, že jsem nějak nepochytil rozdíly i když u levnějšího píšou omezený počet připojených panelů.

K zapojení fází, radši bych měl dvě větve, než vše hozené na jedné, ono se to nezdá, ale v baráku běží televize ntb, wifi, atd. K tomu mám svůj koníček, že včelařím a protože si většinu vyrábím sám, tak to je cirkulárka, pokoska, občas hoblovka.
naštěstí jsem zjistil, že dva dodavatele panelů mám hned za bukem a tudíž bych nemusel platit poštovný, zbyde korunka, koupim panel, šup s ním na střechu garáže, tam se jich 9 může vejít, dojde místo pujdou na stodolu...
Nehledě na to, že v budoucnu, za slunečných dnů, kdy to v létě připomíná demoverzi krematoria, začínám uvažovat na alespoň jednou klimatizační jednotkou.

[Madra]

Ahoj, ješte bych doplnil variantu která vyhovuje mě. Na jeden z bojlerů mám připojenou solo UPSku, která se spíná při plném nabití baterií. Neovlivňuje tedy výkon hlavního měniče. UPS je upravená, aby dokázala bušit 10 hodin denně.

Je to jistě zajimavé řešení, já ale umím zapojit dodané komponenty, šťourat se v nastavení, dumat, vylepšovat, ale bohužel neumím fyzicky upravovat a takovéto bastlení bohužel většinou neskončilo dobře, proto ani nehodlám vyrábět baterku z tužkových článků.

U mne to bude tak, protože mám hodiny v baráku, že zavolám elektrikáře, poprosím ho, aby to zapojil Axperta na tuhle fázi, na ni se napojí co potřebuji a se zbytkem jako panely a baterka si budu hrát sám. přeci jen znám své hranice )))

[vla]

Určitě se u těch vytěžovačů dají udělat různá nastavení, ale právě to, co se zde stále prezentuje jako jejich výhoda, tedy že po dobití baterií pustí nadvýrobu do bojleru se mi nelíbí, neboť pokud bude horší den, jaro, podzim baterky se mohou nabíjet celý den a voda zůstane studená. Proto jsem volil právě oplockého a samotné panely pro bojler a další sadu panelů pro baterky. Tím pádem za dobrých dní se nahřeje voda nabijí baterky a ještě je přes den pokryta běžná spotřeba a na střeše zůstanou přebytky jak od bojleru, tak od baterek, špatný den, každá sada panelů si obslouží své zařízení, takže je pokryta spotřeba bez přebytků. V zimě holt teplá voda z centrálního zdroje (za jasnoho počasí se i bojler z panelů nahřeje, ale to při inverzním počasí až tolikrát není) a baterky se buď dobijí a nebo ne, dle denní spotřeby. Takže u mě jediná chyba, jedu na 24V s reálným 4 KW měničem a to je na hraně, kdybych začal na 48V, bylo by to lepší, ale jelikož dále rozšiřovat nemohu nechci to předělávat, protože by mi to nepřineslo nic, než pocit, že s 48V je to lepší.

[vlkazajac]

"...Proto jsem volil právě oplockého a samotné panely pro bojler a další sadu panelů pro baterky. ..."

Takto je v tom určitý poriadok, pravdaže. Lenže môžu nastať dva stavy, kedy :
1/ Voda nie je dostatočne nahriata, batéria je nabitá,
2/ Je dostatok teplej vody, ale batéria nie je dobitá.
Často krát ( koľko ? ) by z jedného panelového poľa a jedným meničom boli obidva druhy akumulátorov energie nabité. Predpokladám, že aj s trochu menšou investíciou.

Naviac, ak sa po nabití batérie ohreje aj na vyššiu teplotu, než je potreba na ďalší deň, bude teplota v bojleri vyššia, ako obvykle a vykompenzuje špatné počasie v novom dni. Samozrejme platí, že veľa tepla sa vyrába do strát, tak či tak, nemá príliš zmysel vyháňať teplotu príliš vysoko.

[youda]

Oba systémy, tedy dedikovaná nahřívátka bojlerů i vytěžovače mají svoje využití a nelze jednoznačně říci, které řešení je lepší.

Já osobně sice upřednostňuji vytěžování, ale plně chápu, že pokud má někdo pro celý RD jeden 1800W pure-sinewave měnič, tak nedává smysl, aby jeho výkon pálil v bojleru. Obzvláště, když si pak už nemůže ani uvařit kafe. Pak je jasné, že než aby kupoval nový silný měnič + vytěžovač a ještě třeba přecházel z 12V AKU na 48V AKU, raději jde do ohřevu pomocí Oplockého či Sitonu.

Stejně tak, pokud někdo hledá jen co nejrychlejší návratnost a nejde mu o elektrickou soběstačnost. Dedikovaný ohřívač vody s několika panely se zaplatí v podstatě ihned, zatímco kompletní přechod celé domácnosti na FVE se zaplatí až za několik let, u některých exotů jako je třeba Youda, se pak investice do FVE nevrátí nikdy.

Naopak, pokud někdo rovnou začíná s 5kW měničem a výhledově chce z FVE provozovat celý dům, pak je zbytečné investovat do dedikovaného ohřevu vody a oddělené sady panelů. V takovém případě je, dle mého subjektivního názoru, mnohem lepší pořídit si pořádný vytěžovač a trochu jej vyladit. Tuším, že třeba u VALCu se uvažovalo o funkci, že by začal nahřívat ještě dříve, než je baterie dobitá a to podle vektoru nabíjecího proudu v čase. U mého softwarového vytěžovače jsem si zase nastavil takový algoritmus, který ohřívá i během nabíjení baterie, kdykoliv je nabíjecí výkon z panelů větší než 2500W. Po nabití baterie pak už jen dohřeje zbytek. Stejně tak by nebyl problém cílit vytěžování třeba na 80% SoC. Zbylých 20% by se dobíjelo až po nahřátí bojleru na definovanou teplotu.

Abych se vrátil zpět k tématu vlákna - rozhodně doporučuji řádně promyslet jak 12/24/48V AKU, tak i způsob ohřevu vody a počty panelů v sérii. Dále pak zhodnotit potřebu 1f/3f AC a způsob, jakým bude navyšován výkon měničů v budoucnu.

Dedikování samostatných měničů na různé okruhy je sice možné, ale vždy pak nastane situace, kdy v jednom okruhu je energie přebytek a v druhém nedostatek. Nebo, že potřebuji zapnout pračku s příkonem 2200W, ale v každém okruhu mám volných jen 1500W "měničového výkonu". Z toho důvodu doporučuji buď škálovaní pomoc AC couplingu (on-grid systémy) nebo pomocí paralelního zapojení (ostrovní systémy).

Victron, Axpert, InfiniSolar, Studer...všechny tyto značky umí v ostrovním provozu paralelní zapojení. Stačí si jen vybrat správný model

[Madra]

Youda: popravdě mám stejný názor jako ty, jen se přiznám, že vylaďování - trpělivost není moje silná stránka )), ale kouknu se na vytěžováky a vlákno přečtu. Z mého pohledu to bude mít ještě jeden bonus a to, že nemám na to hned koupit měnič a prdnout na střechu 8 panelů (cenově mi nejlépe vycházejí třístovky), ale prostě postupně, takže 3 panely a spáchat baterii např. 1Kwh, běžel by na to mrazák a lednice, ty mají celodenní spotřebu po 1 KWh a neběží kontinuálně, takže dobije se baterka a těch cca 600 - 700w z panelů může jít do bojleru. Nebude elektřina z panelů, přepne se to na DS a nahřeje se. Vzhledem k tomu že mám ceník D45d na kotel bych nemusel řešit kolik spálím, ale popravdě nemám rád Čez a nevím proč řediteli přispět na nový vrtulník...
Návratnost nebude hned a ani nepočítám s tím, že se od DS odstřihnu uplně, přeci jen denně mi tu běhá 3f čerpadlo a pak i štípačka..

K měničům na různých fázích. Možná je to omyl, ale u levnějších měničů jsem četl, že dokáží obsloužit jen několik panelů a při více panelech je potřeba, aby byly nabíjeny mttp nabíječkou, takže jsem myslel, že je možné přelévat energii přes baterii, kdy by byly zapojeni dva měniče na jednu baterii.

[marsal64]

- Ad panely: řada lidí tady (včetně mne) používá k velké spokojenosti panely "Znojmo": https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f ... Dek#p72467.
- Axperty lze doporučit, obecně vzato ty levnější mají PWM a dražší MPPT regulátor. A pokud zatím nevíš, oč jde, dohledáš si .

[camel1cz]

- Ad panely: řada lidí tady (včetně mne) používá k velké spokojenosti panely "Znojmo": https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f ... Dek#p72467. .

Ať každý dělá jak myslí, ale vzdát se záruky, platit více montážního materiálu, zabírat zbytečně větší plochu střechy a za to vše ušetřit na panelu doslova pár desetikorun mi nepřijde moc rozumně.

Být tazatelem, tak do toho nejdu.

[Madra]

Vím o tom, ale narazil jsem https://www.ev-power.eu/Solar-Panels/So ... html?cur=2 a i když je cena bez daně, mám to za bukem.
A https://www.eshopelektronika.cz jezdím okolo 3x týdně...
Pro mne je Znojmo hodně z ruky, tj, den dovolená a 600 km autem a přívěsem (opravdu panel vydrží ty nekonečný schody zvané D1?? Ale samozřejmě jsem nad nimi taky přemýšlel.

[rva]

Jestli má být cílem realizovat svůj koníček, tak fajn - bude to něco stát, člověk se u toho vyblbne a je to lepší, než chodit do hospody, protože je z toho nějaký malý užitek - stejně, jako třeba z těch včel. Pak stačí Axpert, pospojovat články, hodit na střechu první 3 panely, vše nastavit a denně si s tím hrát a hlídat napětí na článcích.
Pokud to má ale hlavně ušetřit fakturu za elektřinu, tak očekávám zklamání. Aby to bylo vidět, musí se utratit statisíce a návratnost je spíš v nenávratnu. Nainstalovaných 1 kWp na střeše vyrobí ročně dle umístění max. 1 000 kWh. Do spotřebičů se dostane (ztráty) tak 700 kWh. Kolik se při daném tarifu ušetří? U mě vyjde uložení 1 kWh do baterie na 12 Kč a elektrárna celkově dodává elektřinu za 20 Kč/kWh. U ostatních to je podobné https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t=1780. Ekonomické to bude tehdy, kdy komerční systémy několikrát zlevní, nebo ČEZ násobně zdraží.

[Madra]

20 X 0.7 = 14
14 X 2500 = 35 000

Ja vím jsou to jednoduché počty, ale málokterá investice má návratnost okamžitě 100% nehledě na to že cena elektřiny bude stoupat, za poslední půlrok ji zvedly 2x...
Měl jsem u sebe chlápka z ČEZu co mi počítal fve na střechu, ale po dotaci byla ceny 269000,- tam už bych o návratnosti pochybuji.
Barák jsem si taky zateploval sám bez dotací a metr vyšel na 500-600 Kč nemusel jsem, topim dřevem, takže návratnost za 1000 let, ale jednou nebudu moci do lesa a budu muset zapnout plyn... A i tak spotřeba dřeva klesla o 1/3...
Bude stoupat počet elektromobilů, taky jednou jeden doma přistane a bude pěkné tankovat "zadarmo". A cena elektřiny byla na historickém minimu.
Před 8 lety jsem přemýšlel jak ohřát chalupu než tam přijedu. Nejlehčí a nejjednodušší byla elektřina, ale kWh vycházela na 10 Kč, tak jsem si vymyslel peletova kamna a ta vyrobí 1kw tepla za 2 koruny...